Liščí louka
Na liščí louce.
Letošní zima je pomalu za námi a musím konstatovat, že její průběh, teda alespoň u nás, byl poněkud zvláštní. Leden vcelku teplý, nic moc sněhu a pak v únoru něco málo napadlo a uhodily třeskuté mrazy. Na druhou stranu, možná i díky tomu se mi podařilo strávit několik nezapomenutelných chvílí ve společnosti.
Hledání.
Na jedné lokalitě totiž zemědělci na podzim poorali louky kvůli obnově travních porostů a zůstala zde jen jedna menší, na podzim posečená louka, vklíněná mezi mladé smrkové porosty. Nevím jestli díky tomu, že ostatní louky v okolí byli poorané nebo byla louka tak úživná, každopádně byla plná myší a hrabošů. To šlo jednak poznat před napadnutím sněhu podle klasický myších cestiček ve slehlé trávě a pak podle velkého výskytu káňat. No a jak napadl sníh, začali se objevovat lišky. Zkraje byly vidět jen dvě a při spatření jakéhokoliv nebezpečí prchaly. Ale jak v únoru přituhlo, lišek bylo vidět víc a už tak neutíkaly. Nakonec jich na louku chodilo šest a při dvaceti stupňových mrazech již byly hodně tolerantní a dalo se k nim přiblížit dost blízko.
Čekání na myš.
Za hustého sněžení.
Dokonce při jedné návštěvě, kdy sněžilo, foukal ostrý vítr a bylo šestnáct stupňů pod nulou, se jedna liška natolik osmělila, že si mně přišla prohlédnout až na tři metry. Pomalu mně obešla a až se dostala na vítr, z leknutím utekla.
V tomto počasí se loví velmi špatně.
Ve vánici.
Běžím se podívat, co to je.
Zvědavá liška.
Jedna z věcí, která mně na lokalitu opakovaně táhla, byla možnost vyfotit myškující lišku. To se mi nakonec, díky jedné kmotře, povedlo v míře vrchovaté. A musím říct, že kromě spousty fotek jsem si odnesl spoustu zážitků z pozorování chování lišek. A taky jsem díky tomu změnil názor na škodlivost lišek. Né že bych si myslel, že jsou to krvavé bestie, co loví jen ptáčky a zajíčky, ale vcelku mně překvapila jejich lovecká úspěšnost hrabošů a myší. Každá liška totiž dokázala během hodiny chytit dva až čtyry hraboše ! Když jsem si to vynásobil počtem lišek, počtem hodin vhodných k lovení ( na louce se pohybovaly od rozednění do soumraku, ale nejvíc lovily kolem poledne ) a počtem dnů ( od půlky ledna do začátku března ), vyšlo mi neuvěřitelné číslo. Až se mi nechtělo věřit, že je možné, aby se tolik hrabošů a myší na jednu louku vlezlo. A to jich ještě spoustu odlovily káňata.
První letecká.
Někde tam byla.
A jak začátkem března přišla obleva, mrazy polevily a sníh roztál, zmizely i lišky. Louku opět opanovali káňata a občas se ukáže i nějaká sova.
Tys mi ji vyplašil !
Odpočinek při lovu.
V napětí.
Doskok.
Marný pokus.
Další pokus.
S úlovkem.
A mám tě !
Povedlo se !
Další pokus. Připravit !
Vysoký výskok !
Správný let.
Dopad a nic.
Ještě jedna letící.
Zapózování na rozloučenou.